Chci vám vyprávět můj příběh Mohendžodáro a jeho vliv na můj život..
Včera jsem se vrátila z dalšího pobytu v Lažánkách, kde probíhají Celoroční školy Mohendžodáro, a zase s tím WOW, občerstvená, více zvědoměná, odlehčená.. prostě WOW, blíž své nejhlubší přirozenosti. Dobrovolně jsem se přihlásila k natočení příspěvku o Mohendžodáro a připojily se ke mě další ženy. A mně něco došlo..
Na kurzy přicházejí často ženy, které jsou v určité oblasti svého života nespokojené a hledají cestu, jak dál. Některé přicházejí, aby do svého života přivolaly muže, jiné s malým sebevědomím, ušlapané využívané ženy, které se vnitřně zpevňují, aby dokázaly říct NE a naučily se všímat si, co potřebují ony. Další mají potíže s početím a mnohým z nich se později děťátko skutečně narodí. Ženy s vyhasínajícím partnerstvím hledající cestu k oživení. Jiné jsou jen zvědavé, rozšiřují své poznání. Mnoho a mnoho důvodů je přivede na toto, chce se mi až napsat ‚kouzelné‘, místo. Přitom na něm není nic kouzelného. Zkušení lektoři, kteří svou práci dělají srdcem a jsou stejně lidští jako my, a správně namíchané techniky, ve kterých prostě má žena prostor si všimnout.. A tak cvičí, medituje, tančí, prožívá, relaxuje.. a u toho se postupně noří sama do sebe.
Můj příběh je však o kousíček jiný. V době, kdy mě „zavolalo“, jsem za sebou již měla roky a roky seberozvoje, mnohých technik a poznání, byla jsem spokojená a tvořila svůj život v souladu se svým srdcem. Mohendžodáro volalo.. Nic jsem o něm nevěděla, ani nehledala.. šla jsem jak můra za světlem.. A našla tento poklad, další rozměr, ve kterém se můžu rozvíjet..
Jen a jen díky Mohendžodáru jsem si mohla dovolit donosit Marušku, i když její zdravotní prognóza a diagnóza byla fatální. Jen díky Mohendžodáru jsem věděla, že mám dost vnitřní síly tuto zkušenost unést, jen díky Mohendžodáru jsem si dovolila následovat hlas srdce, které si přálo nesoudit toto děťátko podle fyzické schránky. Hodnoty se mi přetavily před očima. Ten rozpor neutěšeného fyzického stavu s její duší, která byla radostná, spokojená, smála se.. Kdo může posoudit, co je správné. Ta maličká mě tolik naučila. Tolik lásky jsem dostala. Tak intenzivní zenový výcvik jsem s ní během těhotenství dostala. Nepřišla na tento svět se narodit, přišla to sem „okouknout“. Někdy jsem měla pocit, že je v bříšku jak v ponorce a široce otevřenýma očima pozoruje tu nesmírnou podvodní krásu a říká si: „Ano, to chci příště vidět zblízka.“ A na oplátku mě brala k Bohu, universu, říkejte si tomu jak chcete. Když jsem opustila všechny představy o tom, jak by to mělo být „správně“, byla jsem naplno v srdci. V přítomnosti. S ní.. Nic nebylo špatně. Měly jsme spolu věčnost. Nakonec jsme dostaly maximum možného času z jejího „výletu“ na tento svět. A Mohendžodáro bylo opět to, co mě stavělo na nohy, když jsem ji porodila v 38. týdnu těhotenství mrtvou. Odešla. V naprostém míru a lásce. Ale jsem jen člověk z masa a kostí. A tak to bolelo. Příšerně. A zas byly ty okamžiky hlubokého smíření a jiné okamžiky nesmírné bolesti. A Mohendžodáro, se svými meditacemi, cvičením, masážemi.. mi otevíralo dveře k mé bolesti, ke všem emocím, které jsem cítila a mohla vyjadřovat.. krok po kroku.. Není to zahojené. Není „hotovo“. Ale je mi lehko, zůstala mi důvěra v život, i to vědomí, jak je někdy ten náš lidský pohled „pomýlený“. Toto je můj příběh Mohendžodáro. Bez něj bych si nedovolila následovat své srdce a ustát ten tlak racionálního okolí. V srdci mám mír. Ani jednu výčitku, že jsem měla/mohla něco udělat jinak, jaké by to bylo, kdyby.. A věřte mi, je to moc krásný stav.
PS: Tím prosím vůbec neříkám, že toto je správná/jediná cesta a způsob, jak naložit s touto situací, když přijde komukoliv do života. Jen následujte své srdce a dovolte si to prožít, ať ta vaše cesta vede kudykoliv. Ať jste na konci v míru se svým rozhodnutím. Protože to je těžké. Strašně těžké pro každou mámu, která tím musí projít. Jedno v které fázi, ať vyvolaným potratem nebo předčasným porodem, čekáním než vyprší čas vyměřený Bohem. Dovolte si to prožít, naplno, ať tu tíhu rozhodnutí nevláčíte celý život sebou. Vím, že nejsem sama, kterou to potkalo. Je nás hodně. Opravdu ano. Jen se o tom nemluví.
