Jsem si říkala, že bych tak ráda napsala článek věnující se mužům.. a že je škoda, že nevychází čas.. Teď sedím naprosto neakčně na úřadu a říkám si, co s tím volným časem. TEĎ mi to došlo.. ach ty vesmírné objednávky..
Takže muži.. Za mě jsou skvělí, úžasní, tak silní a schopní zhmotňovat vize! …a TAK jiní.. než my ženy.. Pro mě je přirozené tu jejich jinakost respektovat a ctít..
..ale při setkáních s ženami se často dostáváme do smyčky: On mě nepodpoří. On mě nechápe. On mě sráží.. A ve mně cinká zvoneček: A co ty, ženo? Co ty? Jak ctíš svého muže? Jak respektuješ jeho hodnoty…?
Častým polem, na kterém se svět mužů a žen střetává, jsou děti.. A ty krásné, naladěné ženy, praktikující respektující a kontaktní výchovu často narážejí na zemitého, normálního muže, který třeba nesdílí názor na „oprašování“ dětí.. a třesk třesk, ani si ženy nevšimnou a jsou ve Svaté válce.. se svým mužem. Haní a shazují mužskou schopnost postarat se o své děti (a to jen proto, že to ti jejich muži dělají jinak než ony). Místo toho, aby s důvěrou nechaly své muže, ať si najdou svůj styl, ať se metodou pokus omyl najdou v rodičovství.. tak je začnou vychovávat.. své muže. Partnery. Vír se roztáčí..
…jsou zdraví silní muži, co to ustojí, vymezí se a uchrání svá práva..
…jsou muži, co z lásky ustupují, učí se od ženy, přebírají její pohled a postupně si buď v tom najdou své a partnerství funguje dál
… a nebo ustupují.. pidikrůček, po pidikrůčku.. ale v čase.. letech soužití.. postupně odejdou/jsou zatlačeni z role muže/partnera do pozice dítěte, které je vychováváno.. které se spoléhá na názor „dospělého-ženy“ a nebo naopak rebelují, a schválně, bez rozmyslu napadají vše, co žena navrhuje..
..možná bych raději měla udělat rozcestníkovou tabulku..
Ale nechci mluvit o tabulce, škatulkách.. jen dovést k zamyšlení.. Jak to doma máme? A kam nás to v čase dovede.. Jaký vztah chci mít? Chci ho řídit? Rozhodovat? Nebo toužím po silném parťákovi, na kterého je spoleh a který má svůj názor?
Každý z nás svým postojem a svými rozhodnutími tvoří svou budoucnost.. Zamyslete se.. Je to, co tvořím teď prospěšné našemu partnerství i v budoucnosti..?
Chcete toho chlapa, co máte po svém boku, na celý život? Aby to partnerství bylo živé po letech, aby vás jako muž bavil po letech? Pak mu nechte jeho mužský svět. A sobě ten ženský. Mějte se rádi a respektujte se v té jinakosti.. nejen při výchově dětí. Stojí to za to!
