Léčit nebo žít

Také máte sny být „lepší“? Třeba laskavější, hodnější, vnímavější, pravdivější a mnoho dalšího?

Když se vydáme na cestu sebepoznání a přijímání zodpovědnosti za svůj život, za to, co tvoříme.. začíná naše cesta tím, že uvidíme, co děláme špatně. Jaká používáme manipulační schémata, na co nám slouží nemoci, nebo třeba, jaké pocity se schovávají za zlobou.. Ať je to cokoliv, léčení začíná setkáním s tím „nemocným“. A tak to léčíme, pátráme po příčinách, propouštíme nefunkční, pereme se se starými vzorci.. Více či méně vytrvale, více či méně úspěšně..
A v tom se skrývá nebezpeční. Snadno se to zaměňuje. Ten okamžik, kdy je ještě potřeba odkrývat a léčit.. a kdy už je třeba začít to ŽÍT..

Například dnes, jedna krásná žena, říkejme jí třeba Radka. Již nějakou dobu ji bolely uši a toužila vědět, co se za tím skrývá. Velmi mnoho věcí pochopila, z mnoha nemocí se uzdravila a mnoho procesů změnila. Ale dělala to jen jako by dílčím způsobem a do jejího života přicházeli znova a znova dramatické situace i zdravotní problémy. Toužila po tom být vědomou intuitivní a naladěnou ženou a v rámci těch událostí si nevšimla, že už tou ženou je..

V duchu se jí ptám:
Radko milá,
jakou změnu by jsi ještě chtěla?
Jediné, co vytváří tu pnutí
je tvé vlastní rozhodnutí..

Její staré já, které se nechtělo vzdát své moci, vytvářelo další a další kejkle, jen aby si nestihla všimnout. Mohutně nám vstupovalo do terapie, jen aby neuviděla samu sebe. Nakonec se to podařilo. Uviděla se ve své síle, energii, kráse. Milá Raduško, jsi celistvá. Jediné, co teď musíš udělat, je vybírat si, jakým způsobem budeš žít, jaké své stránce popřeješ sluchu. Svému starému já? Nebo tomu novému? Všechno podstatné už víš, potřebné nástroje máš. Jen si vybírej. A až ti zase zalehnou uši, připoměň si, že tělo tě upozorňuje na ten „nový“ hlásek tvé duše, který prostě ví a chce být slyšen… Ví, která cesta je pro tebe ta nejlepší.

A co dál? Dál je jen naše volba. Půjdu po staré pěšině? Nebo si vyšlapu jinou? S trochu trpělivosti a času nakonec ta „stará cesta / staré schéma“ vybledne, zaroste travou a my už přirozeně poběžíme po té nové. Tou dobou vlastně už známé cestě.

Zkus se na sebe zadívat… Jaká jsi byla před rokem. Přede dvěma.. před pěti lety.. Jak moc ses proměnila. Oceň, co vše jsi již dokázala.. A zkus se na sebe podívat jen tak bokem.. jestli již náhodou dávno nejsi tou ženou, kterou se tak moc toužíš stát…