To si takhle matka v noci sní o své budoucnosti.. Že děti už jsou velké, vypiplané, a že zas vzniká prostor pro její vášeň. Psychosomatiku, symboliku, ženskou duši..
Dolaďuji web, který se zítra (shodou okolností na úplněk) chystám poslat do světa, se všemi novinkami. Dnes mi potvrdili útulné prostory pro terapeutická a povídací setkání a já mám velikou radost. Chápete to, YMCA v centru Prahy, dostanete se ke mě výtahem páter noster. Fakt mám radost, vše tu píši na web, představuji si, jak nám tam společně bude. A do toho..
..divný šramot na chodbě. Ale ignoruji ho, zavrtaná do WorldPressu. Moc to s ním neumím, tak se cítím jako klient při terapii. Pátrám jak.. Jenže pak se ozve to známé: „Mami..“ Ach jo, pomyslím si a odcházím od rozdělané práce. Na záchodě nacházím nejstaršího syna, totálně poblinkaného. ÁÁÁch podruhé. Odevzdaně beru kýbl, hadr atd. (však to každá máma zná) a stírám a uklízím, co to jde. Snažím se nevnímat ten pach. Vlastně se snažím i nevidět..
V hlavě si probírám, co se to děje. Přeci jen jsem psychosomatik snad od narození. Nové prostory. Modernizovaný web. Mnohem více času pro vás, ženy. A méně pro rodinu, mé děti. Dcera už je týden odpadlá s nachlazením, i to oplakala. Maminka odchází do práce! Nejmladší si už malým nachlazením prošel a je celkem stabilní. V hlavě mi to stále šrotuje. Je to mé? Jejich? Copak se chystá TAK velká změna? Nemyslím si to.. Ale možná ví vesmír víc než já, možná je toho „ve vzduchu“ mnohem víc, než si teď umím představit.
A tak stírám. Podlahy, dveře, skříňky, zdi. Je to všude. Být mámou je krásné. Ale ne zadarmo. Domlouvám se se synem. Nadhazuji otázku, co on na to, že nebudu doma. Odpověď: „Nevím.“ mě neuspokojuje. Ale vnímám, že už se naučil „myslet logicky“. Nevadí. Semínko je zaseto. Jistě se k tomu vrátí a nějak si to přebere.
Syn je v posteli. Ve mě zůstává otázka, možná očekávání, co se to tedy bude dít. Co tak velkého se bude dít, že odpadly všechny děti a trochu i muž. Ukáže čas.
Naše děti jsou našimi zrcadly. Ale i svými. Obzvláště ti starší školní. Jak velká změna to pro rodinu je, když máma odchází od „plotny“ ke svému povolání..?
