Naše vnitřní přesvědčení.. je jádrem všeho.
Setkala jsem se při terapii s jednou vílou. Nádherná žena, jemná a lehce nejistá. Přišla s tématem bolavých jater. Tušila, že souvisí s jejími rodinnými vztahy a chtěla se na ně podívat hlouběji.
Povídáme si, o tom, co ví.. a spojujeme to, čeho si nevšimla. „Jsem zlá. Jsem špatná. Ubližuji nejmilovanějším.“, zní z jejích úst znovu a znovu. Věty vštípené i naučené, které ji formují již více než 30 let. „Nemohu se s nimi spojit. Musím být stranou.“ Vyděděná.. i vyděšená. Říkáte si, co tak strašného udělala? Nic. Nic špatného. Byla obyčejným dítětem i obyčejným sourozencem. Nelišila se od přirozeného vývoje dalších dětí. Jen jí někdo dokázal vnutit, že ona za to může.. Vzala to na sebe. Další a další příběhy a situace z jejího života na sebe navazují. Bolí jí celé břicho, je to nestravitelné a velmi nevyživující.
Objevujeme další bizardní vzorce. Třeba ten, že nemůže mít žádný hluboký vztah, protože svým zamilováním ohrožuje zdraví svých milovaných. Zní to šíleně, že? A přesto je to pravda. Spodní hluboký vzorec, který vznikl na základě jedné konkrétní, emočně silné, situace. Ona byla zamilovaná a její sestra nemocná. Dala přednost své lásce a času s přítelem. Její sestře se přitížilo a situace se zkomplikovala do takové míry, že byla ohrožena na životě. Žena si to poté vyčítala a moc se ze špatného zdravotního stavu své sestry obviňovala. Co myslíte, mohla za to? Její mozek si to tak spojil, uložil a začal podle toho žít.
Našli bychom mnoho dalších situací, kdy jedna potvrzovala druhou. A máme to, podtrženo sečteno. Můžu za to. Můžu za život a zdraví ostatních, že se jim nedaří. Dlouho tak žila, hrála svou roli. Ale už nechce. Přesto každý malý pohyb vyvolává bolest jater, zloba otočená dovnitř. Vnitřní hlas na ní křičí: „Jsi zlá! To kvůli tobě má sestra jizvu!“, „To kvůli tobě…“, „Kvůli tobě..“….. a druhá vnitřní část, která už to tak nechce, propadá bezmoci a zoufalství, tichý hlásek se snaží namítat: „Nemůžu za to..“ A játra.. au, bolí a hoří.
Hodně jsme se ženou pracovaly. Oddělovaly, co je a co není její zodpovědnost. Nikdo z nás na sebe nemůže vzít zodpovědnost za zdraví i život svých blízkých. A je jedno, jestli mluvíme o našich dětech, sourozencích, rodičích, prarodičích či zvířatech. Zdraví máme každý ve svých rukách. Nemůžeme nikoho zachránit a zachraňovat. A pokud to děláme, bereme na sebe bezmezné břímě, které z dlouhodobého hlediska nelze unést. Staneme se sami svými rukojmími.
Játra se zklidnila. Mnoho nepochopitelných událostí v jejím životě se objasnilo. Ale.. ozvalo se srdce. Bolavé srdíčko vymačkané jako starý citrón. Zatím je v něžné péči ženy. Učí se sama přijímat lásku, laskavost a něžnost. Její příběh bude mít ještě pokračování. Je těžké, po desítkách let potlačení, na místě změnit směr. I naše duše a tělo se potřebují adaptovat na nové nastavení.
Pochvalte se, kdykoliv sami sebe nachytáte „na švestkách“, kdykoliv prohlédnete své nezdravé jednání. „Už to vidím!“, to je přeci báječné! Už to vidím a mohu to změnit. Mohu si vybrat.
??????????????????????????????????
Vyberte si i vy. Stačí mi napsat či zavolat. Konzultace, terapie, výklady karet Symbolon a Bachovy esence tu jsou pro kohokoliv, kdo cítí, že se chce ze svého „začarovaného kruhu“ vymanit. A nebojte se, pokud zjistíte, že se v tom přeci jen necítíte dobře, lze kdykoliv setkání či on-line konzultaci bez závazku ukončit.
